Základní umělecká škola J. S. Bacha
Dobřany, příspěvková organizace
Stromořadí 439
334 41 Dobřany
Foklórní soubor Osminka z partnerské hudební školy v Praze, byl pro nás velkou inspirací a proto jsme se v roce 2006 rozhodli založit lidovou muziku i na naši škole. Zakládajícími vedoucími byli Magda Vozárová a Kryštof Křemenák. To jsme byli ještě malí, nezkušení, neměli jsme dudy a písničky nám upravovali „cizácí“.
Od začátku jsme věděli, že název „dětská lidová muzika z Dobřan“ naprosto nevystihuje to, jací jsme. Hledání jména pro soubor nám trvalo dlouhých šest let. Návrhů bylo hned několik ÚSTAVÁČEK (sice máme v Dobřanech slavnou psychiatrickou nemocnici, ale v té době jsme se ještě necítili býti její součástí) KŘEMENÁČEK, KARTÁČEK, VOZÍČEK (jmenovat se po vedoucích nám přišlo vysloveně trapné) PRASÁČEK (nedaleký vepřín nás vystihoval jen částečně). Teprve s příchodem nového člena pana Bacha (nového vozembouchu) políbila pana Kučeru (tatínka sourozenců Kučerových) múza a bylo jasno. Zvukomalebný název VOZEMBACH konečně dokonale vystihl náš temperament, živelnost, údernost a navíc má i hudební vazbu ke skladateli, jehož název nese naše škola.
Protože v Dobřanech bylo (a stále je) dobře a populační křivka má vzestupnou tendenci (prostě bylo hodně dětí) založili jsme v roce 2009 přípravku pro velkou muziku. Do party jsme přibrali Kláru Vlahačovou Kartákovou a po dalším roce i první dudáky.
Soutěžní úspěchy nás těší, ale nejsou všechno. Důležitější jsou pro nás “malé” úspěchy - radost ze společného hraní, zpívání, tvoření, hezké vztahy a dobrá parta. Stejně si tak trochu myslíme, že za našimi pěknými výsledky ze soutěží stojí vedle našich vedoucích také mnohačetný a nadšený fanklub rodičů.
A aby doma naše maminky, tanínkové, babičky, strejcové… netrpěli přílišným klidem a tichem, když jsme jim zrovna odjeli na turné, natočili jsme pro ně (ale nejen pro ně) v roce 2013 vánoční CD „Nesem Vám noviny“. Není nic lepšího než si červencová vedra zpříjemnit několika koledami.
Po třech letech se nám rodičů a našich posluchačů přeci jen zželelo (koledy jsou sice krásné, ale všeho moc škodí) a tak jsme vydali v roce 2016 nové CD „Český rok s Vozembachem“.
Festivaly nás baví, zejména ty vícedenní, kdy máme báječnou příležitost si déle zlobit, společensky se bavit mezi sebou i s ostatními soubory a vůbec sáhnou si na dno svých sil (hudebních i fyzických). Nechápeme, proč nám trvalo tak dlouho, založit si vlastní dobřanský folklorní festival – Májové slavnosti. Zatím jsme na začátku, ale věříme, že za pár let bude náš dobřanský festival stejně slavný, jako ten ve Strážnici. A nebo ještě slavnější...
Téměř celé desetiletí jsme hráli v poloslavnostních chodských krojích tzv. půvědkových, ale ani ty nebyli úplné. A jak jsme rostli do výšky, do šířky, dopředu, dozadu (i hudebně), bylo nutné pořídit kroje nové. V Dobřanech v minulosti převažovalo německé obyvatelstvo, které mělo svou lidovou kulturu. Češi zde žili v menšině a nosili pravděpodobně kroje chotěšovského či plzeňského typu, i když pravděpodobně ne tak bohaté. A protože se nám plzeňské zalíbily více a jejich volbu nám posvětili i v Národopisném muzeu v Plzni, má náš soubor od května 2015 kroj plzeňský.
Vozembach podniká během roku mnoho kratších i vzdálenějších výjezdů za koncerty. Když jsme byli ještě folklorní miminka, hráli jsme hlavně v Dobřanech a jejich okolí. Postupně jsme se odvážili nakouknout i za humna (Beroun, Teplice, Praha...) a nakonec vykročit i do světa (Německo, Slovinsko, Chorvatsko). Společný čas v autobuse jsme si krátíme různými aktivitami, ale nejčastěji zpíváme (někdy spíše řveme). Často jsme také zapojíme náš tvůrčí potenciál a ke známým písničkám z našeho repertoáru vymýšlíme vlastní originální texty.
Ale když se do takového pokřiku pustí celý soubor, působí to podobně jako husitské „Ktož sú boží bojovníci..“ - nepřátelé utíkají a přátelé se usmívají:)
Festival ve Strážnici je pro všechny lidové muziky folklorní nebe – každý se tam chce dostat. A nám se to poštěstilo. Pravda, zatím jen do dětského pořadu, ale i tak si toho vážíme. Prožít tři dny mezi těmi nejlepšími, nás nadchlo a inspirovalo…
… ten hraje na housle, ta zpívá vesele,
ten krásně maluje a ta zas tancuje, ten umí to a ta zas tohle …
… a všichni dohromady zvládnem' ještě víc!